7. Díl

9. června 2012 v 20:00 | A girl in the sky with diamonds |  Nikdy si ho nevezmu!
Pozor pozor! Velké drámo přichází! Strávila jsem nad vymýšlením toho, co se stane, celou hodinu matematiky, takže by to mohlo stát za to;)
ENJOY!
A girl in the sky with diamonds


7. Díl

"Připomeň mi, proč to vlastně dělám?"zoufale zavyl Joe. Rodiče nás vytáhli na rodinný výlet (oficiálně aby jsme se co nejlépe všichni poznali, ale pravda byla taková, že Joea a mě chtěli odtáhnout pryč od naší nové party) a teď si všichni kupovali pizzu ve stánku. Já jsem stála stranou, protože prodávali jenom salámovou, kterou já jako vegetariánka přirozeně nejím a Joe od minulého týdne taky ne. Joe pořád toužebně hleděl na salám a asi už začal litovat svého rozhodnutí.

"Protože jinak si mě budeš muset vzít a naši hned po svatbě budou chtít vnouče. A to by jsme už asi nijak neobešli."

"Jo, dík. Protože já už měl chuť sežrat celej ten stánek. Jak můžeš vydržet nejíst maso sedm let?"

"Velmi jednoduše, ale to teď není důležitý. Až naši zruší zasnoubení,slibuju, že první co udělám, bude, že ti koupím velkýho steaka."usmála jsem se na něj a protože se blížili rodiče, vzali jsme se za ruce.

"O čem si to tu špitáte, vy dvě hrdličky?"zeptala se Dennise.

"Přemýšlíme, jestli se nestaneme i vegany."odpověděl Joe bez přemýšlení a já jsem málem vyprskla smíchy. "Dovedete si představit, jak ta kráva trpí, když z ní dojíte mléko?"

Kevin se vzadu s Danielle začal potichu hihňat, ale rodiče to naštěstí neslyšeli.

-----
Šli jsme po městě, Joe s rodiči, protože mu právě vtloukali do hlavy, že jíst maso je důležité. On jim ale nazpátek papuškoval argumenty, které jsem ho naučila a které jsem sama používala, když se mě ve třinácti snažili rodiče přesvědčit, abych si dala kuře.

Protože můj snoubenec byl mimo dosah, šla jsem společně s Nickem. Byla s ním opravdu sranda, musím říct, že se mi s ním povídalo snad líp než s Joem. S kluky jsem teď byla kamarádka na život a na smrt a s Joem pochopitelně taky. Byla radost si s ním povídat a mařit plány našich rodičů, ale s Nickem to bylo něco jiného. On plně chápal všechno, co dělám, rozumněl mi.

"Tak, co ti řeklo naše odposlouchávadlo?"zeptala jsem se ho potichu.

"Pořád stejně, ale trošku se to stupňuje."usmál se. "Hlavně ta parta kamarádů naše mamky hodně štve. Slyšel jsem svojí mámu říkat, že tahle společnost je pro mladý manželský pár opravdu velmi nevhodná a že by se s tím mělo něco udělat."

Vyprskla jsem smíchy. "Mladý manželský pár? Proboha, ještě nám ani nestanovili datum."smála jsem se.

"No jo, ale víš, co na to řekl tvůj táta? Že jste se oba, jako ty s Joem, strašně změnili. K horšímu. A že by se ta svatba měla radši zrušit, protože to manželství by prý nedopadlo vůbec dobře." Nick se na mě usmál a měl jiskřičky v očích.

"Zlatý taťka. Myslela jsem si, že to první navrhne on."oplatila jsem mu úsměv. "Co na to řekly naše mámy?"

"No, to tě asi nepotěší. Tvoje máma řekla, že ta svatba se neuskuteční jen přes její mrtvolu a moje máma se tvýho táty ptala na jeho duševní zdraví." Zatvářil se zklamaně.

"Pořád máme dost času a nápadů k tomu, abysme je přesvědčili."snažila jsem se ho povzbudit.

-----
Obě rodiny jsme si společně zašli do kina. Film vybíraly naše mamky, takže to byla pochopitelně romantická slaďárna, kde hlavní hrdina málem umřel, ale pak se konala svatba a naše mámy u těhle dvou scén brečely jak krokodýli.

"Ta nevěsta má krásné šaty, Annie, měla bys mít podobné, budou ti slušet."

Docela jsem pochybovala, že by sebekrásnější svatební šaty šly dobře k dlouhým dredům, co jsem měla na hlavě, ale nechala jsem mámu být. K žádné svatbě stejně nedojde, tak co má být.

Když film skončil, rodinka si šla ještě projít nákupní centrum, ve kterém se kino nacházelo a já si odskočila na nejbližší záchodky. Když jsem vyšla z dámských na úzkou chodbu, která byla vedla ještě na pány a pak velkými dveřmi do nákupka, stál tam Nick a čekal na mě.

"Děláš mi bodyguarda, či co?"podivila jsem se. "Vyčurat se zvládnu sama, nepotřebuju, abys mi pomáhal."usmála jsem se, ale on se pořád tvářil vážně.

"Annie, musím ti něco říct."prolomil ticho.

"Nic ti nebrání."

"Víš...já neumím tyhle věci říkat...Já..." Hledal slova, ale žádná asi nemohl najít.

"Zkus to."pobídla jsem ho.

"Od chvíle, kdy jsem tě poznal, mám pocit, jako bych něco důležitého našel. Část sebe." Díval se mi upřeně do očí a přibližoval se. Hypnotizoval mě pohledem svých čokoládových očí, ale to bylo všechno. Žádné bušení srdce, zrychlený dech, ani nic podobného.

Přiblížil se natolik, že se naše obličeje téměř dotýkaly.

"Takže?"řekla jsem tak potichu, že jsem téměř šeptala. Obávala jsem se toho, co přijde. Políbí mě, ale budu k němu něco cítit? Nick pro mě byl jen kamarád a já si nemyslela, že by jeden polibek mohl mé city změnit. Přesto, když se měkce přisál na mé rty, polibek jsem mu oplácela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | Web | 10. června 2012 v 1:02 | Reagovat

Nooo, aspoň se rozhoupal :). Takže teď už jim to prostě svatbou zkazit nemůžeš! :D

2 Łilly Łilly | Web | 10. června 2012 v 14:52 | Reagovat

wooow .. konečně se Nick odhodlal :-D
doufám, že spolu budou :D
jsem zvědavá jak to bude pokračovat, takže honem další díííííl :-D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama